V prvním článku tohohle “seriálu” (Tlumočníkem v Anglii – amatér versus profesionál) jsem slíbila přihodit něco o tom, jaká kvalifikace a certifikát vám pomůže se v Anglii uživit jako tlumočník a jak ji získat. Jestli vás tahle otázka aspoň trochu zajímá, jste tady správně. Nečekejte podrobný výčet všech možností, protože to bych si musela všechno najít a nastudovat. Popíšu ale svoji osobní zkušenost.

Jakou kvalifikaci potřebujete, abyste mohli v Anglii tlumočit?

Jako začátečník s omezenými časovými a finančními možnostmi jsem pochopitelně hledala kvalifikaci s nejlepším poměrem výkon/cena. “Naučte mě, co mám dělat, aby to bylo rychle a moc to nestálo, ale zároveň aby to stačilo na tu běžnou práci, která mě uživí.” 

Zkusmý osobní průzkum ukázal, že minimální kvalifikace, jakou u svých tlumočníků na obyčejné zakázky zdejší jazykové agentury vyžadují, je většinou Level 3 Community Interpreting. Pochopitelně existuje i Level 1 a 2, ale s tím si moc neškrtnete (nebude to asi stačit na tlumočení v nemocnici nebo ve škole). Pak jsou tu úrovně 4 a 5, ale s těmi si oproti trojce zase tak moc nepolepšíte. Další přelomový level je 6 a s tím už můžete tlumočit třeba i u soudu, což je nejen lépe placené, ale taky náročnější – jak na zkušenost, tak na dovednosti (soudní tlumočník musí například bez mrknutí oka zvládat simultánní tlumočení).

Samotný certifikát získáte na základě úspěšně složené zkoušky. Ta není zadarmo a spořivý člověk může být v pokušení to jen s těmi nejnutnějšími finančními a časovými investicemi prostě prubnout. V mém případě se ale vyplatilo nespoléhat na to, co už umím, a přihodit si do košíku i přípravný kurz o objemu asi 8 lekcí. Balíček kurz + zkouška nebyl o moc dražší než samotná zkouška a celý kurz jsem mohla absolvovat online. Stálo mě to dohromady asi 550 liber. Vyplatilo se to? Investice se mi vrátila za několik prvních týdnů tlumočení a musím říct, že bez certifikátu bych hledala práci daleko hůř.

Pochopitelně se dá na kurz i zkoušku zapsat u různých poskytovatelů. Někde je výuka prezenční, někde online. Já jsem si vybrala čistě internetovou variantu od firmy Learn Q. (Odkaz na kurz je zde: learnq.co.uk.) Každý týden se konal jeden webinář o délce 1 až 2 hodiny, jenže podle zákona schválnosti to bylo přesně ten večer v týdnu, kdy nikdy nemůžu. Takže se mi hodila možnost si místo živé výuky pouštět nahrávky lekcí z předchozího turnusu, včetně dotazů od posluchačů. Nevýhoda samozřejmě byla, že jsem se nemohla hlásit a ptát já, ale zato jsem mohla zrychlit tempo a tříměsíční kurz zhustit do polovičního času. Stačilo si za týden pustit víc lekcí. 

Co jsem se v kurzu naučila

• Jak si najít v oboru práci, co jsou to LSP a jak to na trhu funguje
• Jaké dovednosti jsou potřeba a jak se je naučit: aktivně naslouchat, pamatovat si, dělat si poznámky…
• Jak se na zakázku připravit, aby mě nezaskočila odborná terminologie
• Jak se mám jako tlumočník představit, aneb “proper introduction”
• Jak tlumočit co nejpřesněji
• Co jako tlumočník dělat musím a co nesmím, etický kodex
• Co je to “sight translation” a jak se správně dělá (něco, o čem jsem předtím neměla páru a co se mi v praxi už několikrát hodilo)
• Jak je to s pojištěním
• Co je to DBS check a proč ho tlumočník potřebuje (no dobře, tohle už jsem věděla, ale je to opravdu důležitá informace)
• Co dělat, když… (…zjistím, že pacienta znám, …pacient mluví sprostě, …uvědomím si, že jsem něco přeložila špatně, …pacient mi říká něco, co není určené pro doktorovy uši… a další zapeklité situace)
• Tipy, jak úspěšně složit zkoušku

Příprava na zkoušku

Po absolvování kurzu jsem si podle doporučení nechala několik týdnů na přípravu ke zkoušce. Dalším doporučením bylo trénovat naživo s nějakým spolužákem, který mluví stejným jazykem, ale protože českých a slovenských tlumočníků zase není tolik, aby se v každém turnusu našli dva, zvolila jsem i k tréninku jednostrannou online variantu. Na youtube jsem našla perfektní cvičební materiál: britskou reality show GPs: Behind Closed Doors z ordinací praktických lékařů. Hodně dílů je k dispozici na youtube. Tam jsou přesně ta slovíčka, situace a akcent, s kterými se můžu u zkoušky setkat. Každý den jeden 45minutový díl a za pár týdnů jsem si připadala jako profík.

Jak se objednat na zkoušku k získání certifikátu?

Objednání samotné zkoušky je kapitola sama pro sebe. Přihlásíte si svou jazykovou kombinaci a nabídnete tři termíny, ideálně alespoň 4 týdny předem. Pokud se organizátorům podaří najít zkušeného tlumočníka, který má v jednom z těch termínů čas, máte napůl vyhráno. Pošlou vám potvrzení termínu a dva týdny před zkouškou pak bližší informace, podobné těm, jaké dostanete při rezervaci opravdové zakázky („bližší informace“ většinou znamená prostě na kterém oddělení v nemocnici to je). Tak si můžete připravit i odborná slovíčka. 

Jak zkouška probíhá?

Samotná zkouška (tedy u té firmy, kde jsem ji absolvovala) je vlastně simulace návštěvy u lékaře (formou videokonference). Jeden z lektorů kurzu hraje lékaře a zkušený tlumočník (assessor) zase pacienta: mluví česky (nebo v jakém jazyce tu zkoušku děláte) a potom sleduje, jak tlumočíte. Kdo si není úplně “jistý v kramflecích”, může si nejdřív přiobjednat “mock exam” – zkoušku nanečisto. Stejně jako u ostré zkoušky dostane od assessora podrobnou zpětnou vazbu, tedy takovou tabulku s hodnocením, co mu šlo dobře a kde má naopak prostor ke zlepšení. 

Hodnotí se nejen jazyková úroveň, ale i to, jak tlumočník vystupuje, jak si poradí se sight translation, jak rozumí svojí úloze a jestli zkrátka dělá všechno tak, jak by měl. Prostě jestli je to profík.

Pokud jste si u zkoušky vedli dobře, definitivní výsledek a samozřejmě certifikát vám dorazí do e-mailové schránky za pár týdnů. 

Hurá! Můžete začít rozesílat životopisy, protože teď jste doopravdický, kvalifikovaný tlumočník. Zbývá už jen doladit pár detailů jako DBS check, pojištění a praxe… ale o tom zase někdy příště.